Vítejte v Sedlci pod Hazmburkem

Ves Sedlec leží na severním úpatí Hazmburku na Podsedickém potoce asi 3 km jihovýchodně od Třebenic. Nachází se v nadmořské výšce 198 m v jakémsi sedle, vytvořené vulkanickými návršími. Podle svého umístění v krajině obec také s největší pravděpodobností dostala svůj název. V blízkosti obce se na jihozápadní straně vypínají vrchy Malý Planík (230m) a Velký Planík (278 m), nabízející nádherný pohled na České středohoří. Středem obce protéká Podsedický potok. Původní struktura obce je vcelku zachována, je to okrouhlice s protaženým výběžkem drobných chalupnických usedlostí. Náves byla upravena v 80. letech 20. století, kdy byla odstraněna kašna a vodní nádrž. V blízkosti obce se při polních pracích nalezl počátkem 80. let 19. století kostrový hrob s dobře zachovalým bronzovým mečem, který byl vystaven na národopisné výstavě roku 1895 v Praze.

První dochovaný písemný záznam o samotné vsi pochází již z roku 1237, kdy se připomíná jakýsi Zpita ze Sedlce a jeho synové. Ve druhé polovině 14. století ves získal rod Zajíců z Valdeka, kterému náležela mimo jiné také ves Klapý s hradem a Libochovické panství, s nímž Sedlec do budoucna sdílela své osudy. Obec zažila mnohé války, na počátku 15. století to byly války husitské, pak třicetiletá válka i napoleonské války na počátku 19. století. V roce 1833 bylo v Sedlci 47 domů s 255 obyvateli a farou ves patřila k obci Klapý.

V roce 1781 došlo ke zrušení nevolnictví a v roce 1848 ke zrušení roboty: obce se staly samostatnými samosprávními jednotkami. Roku 1847 byla v Sedlci na návsi postavena kaple Anděla Strážce, v 90. letech 20. století byla opravena a znovu vysvěcena. V druhé polovině 19. století pak nastal velký všeobecný rozkvět, nejenom po stránce ekonomické, ale také společenské a kulturní. Na venkově byl konec století ve znamení zakládání nejrůznějších organizací, spolků a ochotnických divadel. V roce 1900 žilo v obci 327 lidí. Situace se na venkově podstatně změnila k horšímu po vypuknutí světové války, ani Sedlec nebyl výjimkou. Nedlouho po vypuknutí války začali být na frontu odváděni také zdejší muži. Smuteční oznámení na sebe nenechala dlouho čekat. Řada mužů se domů již nikdy nevrátila, někteří se stali invalidy. Mužskou práci musely během války zastávat ženy a děti. Situace se stále zhoršovala a ke konci války již lidé nejednou zažili i na vesnici hlad. V roce 1918 válka skončila. Trvalo sice ještě mnoho měsíců, než se vyřešily všechny problémy se zásobováním apod., život se přece ale pomalu zlepšoval.

V meziválečném období probíhal velký hospodářský rozvoj, stavělo se (v roce 1927 výklenková kaplička) a opravovalo, všude znovu panovala dobrá nálada. V roce 1928 byl v Sedlci postaven vedle kaple Anděla Strážce pomník padlým v první světové válce; je od sochaře J. Saice z Budyně. Nese desku se 16 jmény a nápisem: „Vlast volná je, to slyšte všichni v dáli, kteří jste pro ni umírali.“ K roku 1930 je v obci uváděno celkem 63 zemědělských usedlostí s výměrou 377 ha polností. Ve třicátých letech se v sousedním Německu dostali k moci nacisté a mezi Čechy a Němci začalo narůstat napětí. Sudety byly zabrány německými vojsky, druhá světová válka se nezadržitelně blížila. Za války byli obyvatelé opět sužováni nedostatkem a strachem, museli snášet nacistický teror a toužebně očekávali konec války.

Osvobození přišlo v květnu 1945 a všichni se těšili ze svobody. Po krátkém období poklidného hospodaření však přišla kolektivizace. V 50. letech bylo založeno JZD Sedlec, které bylo později direktivně sloučeno s Klapým, Lkání, Chodovlicemi a Dlažkovicemi. Centrem spojeného zemědělského družstva se stalo JZD Klapý. K 1. 7. 1985 došlo ke sloučení obcí Klapý, Lkáň a Sedlec ve větší správní celek. Lkáň a Sedlec se staly místními částmi obce Klapý. V roce 1991 se obec Sedlec na základě požadavků občanů opět osamostatnila. Obecní úřad sídlí nyní v bývalé budově školy postavené v roce 1893. V současnosti Sedlec čítá 94 popisných čísel, z nichž 21 je využívání jako rekreační chalupy. Trvalé v obci žije na 182 obyvatel.

V komunálních volbách 2002 kandidovala v Sedlci 2 sdružení nezávislých kandidátů, SNK 1 (4 mandáty) a SNK 2 (3 mandáty). Starostou byl zvolen Milak Kafka, místostarostou Vladimír Hás. Obec Sedlec je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Lovosice, pověřeným obecním úřadem jsou Libochovice. K občanské vybavenosti patří kanalizace a vodovod. K dispozici je občanům knihovna s veřejným internetem, prodejna smíšeného zboží a pohostinství. Obec má s okolními městy autobusové spojení (trať Lovosice – Třebenice – Čížkovice – Vojničky – Děčany – Třebívlice) a nejbližší nádraží Českých drah je asi 2 km daleko v Úpohlavech. Poštou přísluší Sedlec do Třebívlic. V obci se připravuje výstavba rodinných domků. Středem obce vede turistická stezka po červené z hradu Košťálov přes Lucký mlýn na hrad Hazmburk a zámek Libochovice.

Mezi významné osobnosti Sedlce patří místní rodák, kapitán československé armády Jiří Větvička, který prošel s generálem Svobodou od Buzuluku přes Duklu na Slovensko, kde byl raněn. Po válce byl jmenován plukovníkem a na penzi žil v Dubanech. Napsal zde vzpomínkovou knihu „Válka začíná až zítra.“